Jacob (Jake) je tatér, který se specializuje na tetování, jež má léčivé schopnosti. On sám tomu sice zřejmě moc nevěří, ale víra jeho zákazníků mu alespoň umožňuje přežívat. Během jednoho tattooconu na Singapůru mu padne do oka krásná dívka, která, když ji sleduje, ho přivede ke stánku samojských tatérů z Nového Zélandu, kteří tetují klasickým starým způsobem nástrojem zvaným hahau. Při odchodu jim jeden z těchto nástrojů ukradne a v zápětí se o něj poraní na ruce. Od té doby Jakea začnou stíhat nepříjemné noční můry. I proto, že by se rád zase s krásnou dívkou setkal, se rozhodne odjet na Nový Zéland, samojské tatéry vyhledat a ukradený hahau jim vrátit. Což se mu i podaří a s dívkou naváže vztah. Jenže noční můry nepřestávají, pocit, že jej něco sleduje se stupňuje a navíc se ukáže, že koho tetoval od svého poranění, ten za záhadných a velmi bolestivých okolností zemře. Což Jacoba vyděsí, protože v rámci milostné předehry se od něj nechala potetovat i Sina. Jacob zjistí, že si jeho prostřednictví jistý duch vyřizuje své účty a hodlá dojít svého zadostiučinění. Jacobovi tak nezbývá, než odhalit tajemství jednoho zločinu vybudované na základech tradic a duchovního života místní samojské komunity, snažit se zachránit Sinu a smýt ze sebe vinu.
Pryč jsou doby, kdy tetování bylo doménou a průvodním znakem jen zločinců, námořníků a necivilizovaných domorodců. Postupem času jeho kouzlu propadli všichni včetně kancelářských uhlazených krys. A bylo jen otázkou času, kdy se tetování stane i hybnou silou příběhů, včetně těch strašidelných a hororových. Vždyť tetování má často duchovní a mystický význam. A na tom staví i The Tattooist.
A zároveň je to i jeho základním kamenem úrazu. Pozadím a prostředím v němž se odehrává jde o zajímavou a exotickou podívanou, plnou uměleckého i rituálního tetování, příběhem však jde o poměrně suchou, po většinu času nudnou a nezáživnou duchařinu se slabými triky, takřka neviditelným duchem (a ono pak když ho přece jenom zahlédnete v plné kráse ovšem také není o co stát) , postrádající jakoukoliv atmosféru, napětí a svižnější spád. Trochu energie to nabere až kdesi po 50-ti minutách, ale že by se to rozjelo z kopce, to se říci nedá.
V podstatě jde o naprosto rutinní práci, která profesně nijak zvlášť nezaujme. Příběh je plochý, nijak originální, jakoby přes kopírák okopírovaný z jiných duchařin pojednávajících o ukřivděném duchu, který se rozhodne odhalit na sobě spáchanou křivdu a při tom se i trochu pomstít padni komu padni. O co jde zjistíte až moc brzo (dokonce o dost dříve, než samotný Jacob) a když už víte to hlavní, film nemá takřka čím jiným zaujmout a udržet pozornost. Duchařina je to totiž poměrně slabá, triky takřka nijaké a nezáživné. Výjimkou je pouze výborná scéna v nemocnici. Jenže to je na hodinu a půl trvající film poměrně málo.
To všechno je zabaleno do trochu exotického hávu domorodé komunity a tetovacího umění. A to je i hlavní věcí, čím by film mohl zaujmout. Pokud tedy patříte k té sortě lidí, kteří tetování propadli a rádi sdílí tu bolest, která vás pak doprovází celý život. V tomto případě filmu klidně nějaké ty bodíky a procenta v hodnocení i přidejte, po této stránce zažijete i trochu kulturně-umělecké exkurze a zajímavé exotiky. Pokud vás však tetování a záliba v něm zcela a naprosto míjí, o to více vám přijde film nudný a nezáživný. O tetování je totiž minimálně z celé půlky.
Kromě záplavy tetování si užijete trochu výborné hip hopové muziky a dvou krásných exoticky vyhlížejících děvčat.
Při nedostatku kvalit a pozitiv filmu za zmínku určitě stojí herečtí představitelé Jacoba a Siny. Ne že by předváděli nějaké úchvatné herecké výkony, ale, jak bych to řekl, prostě se na ně docela dobře dívá (nejen po stránce fyzického vzhledu), prostě působí docela příjemně.
Na dobrý a alespoň průměrný duchařský horor je toho všeho ale hodně málo. Když už by tedy k tomu muselo dojít a film by se na to zmohl, rozhodně více zaujme jako mírně exoticky pojaté romantické drama než duchařský horor.

Já se na film The Tattooist asi fakt moc těšil. Samozřejmě to nakonec dopadlo jinak než jsem si představoval. Nápad to byl vskutku parádní(alespoň pro mou osobu), ale provedení stálo za starou bačkoru. Nemalá podobnost moderním usa remakům na východní duchařiny mě ve výsledku fascinovala asi jako 1386tý díl dement seriálu Tak jde čas. Snímek má sice pár zajímavých momentů, sem tam se objeví zajímavá malůvka, nepatrně zabloudí i do historie zdobení těla, ale bohužel to asi hororového ducha v nitru divákovi duše moc neuspokojí. Nemá to šmrnc, grády, nemá to skoro nic... Tudíž film o taterovi, kterému začnou umírat zákaznící jež jsou ozdobení jeho rukou, mě hodně, ale hodně zklamal.

Nebudu to skrývat, mě The Tattooist příjemně překvapil a celá jeho neokoukaná a netradiční zápletka mi udělala radost: tetování jako kletba, které se přenáší nakaženým tatérem na lidi, které tetuje, to se jen tak nevidí. Ač se nedějí krvavá jatka, ani se na diváka nevalí nepřetržitá palba lekaček, pořád se (podle mě) děje něco zajímavého a záhada vražedných kérek se klube na povrch. Navíc je tu kvalitní herecké obsazení a pěkné efekty rozlézajícího se zabijáckého tetování. Sympatický nenápadný horror pro příznivce pomalejšího stylu vyprávění.

Protože jsem příznivcem duchařin, přikloním se ke kladnějšímu hodnocení. I mě se film dost líbil a vůbec mi nevadil pomaleší děj bez výraznější gradace. Pěkná a nenáročná podívaná, se solidním a docela i neoriginálním příběhem.

Film má síce zaujímavý námet, ale kým sa rozbehne jeho dej je už pomaly aj koniec. Zaujímavé bolo nahliadnutie do kultúry tetovačov, no tento film je okrem toho len nezáživná ducharina. Aspoň, že boli sympatický herci...